Agentura GSA, která setu starala jen o satelitové navigace a bezpečnost, se rozšiřuje na všechny evropské vesmírné project. EGNOS, Galileo jsou pro navigaci, pak je tu Copernicus, pozorování Země, SSA – vesmírná tříšť, bezpečnost apod.

Un programma poslední solo GOVSATCOM, bezpečná komunikace pro státní orgány a institute.

Pokud chce Evropská unie splnit to, co si předsevzala v rámci tzv. zelené dohody, non a může udělat jedině na základě technologií. A a jsou věci, které mají souvislost s vesmírem. Důkazem je Elon Musk (zakladatel automobilové Tesly a vesmírného SpaceX – pozn. ed.). Ten ukázal, e spojení autonomní mobility, vesmírných projektů a solární energie může být spěšné.

Pokud chceme v Evropě táhnout technologicky i obchodně s USA, které se teď v tom pomalu rozjíždějí, tak nám nezbude nic jiného než používat jiné metody. V Americe už je transport, tedy rakety, jak to dělá Musk, vyčleněn bokem. NASA usa o to nezajímá, přenechala to volnému kapitálu a stará se o application, výzkum vesmíru apod.

Věda ve vesmíru má důležitou funkci, o tom nikdo nepochybuje. Dnes je ale z vesmíru byznys, všechny vyspělé země mají svůj kosmický průmysl. esko má už třetí národní kosmický plan, a když se podíváte, not je tady 60 firem, které spolupracují s Evropskou vesmírnou agenturou ESA (mezivládní organizace, není pod EU – pozn. ed.) un pracují v kosmických aktivitách.

Příkladem je brněnská ditta Frentech Aerospace. Per saperne di più technologickou studii společně s velkou firmou Thales Alenia Space. Tenkrát lo o to, že bylo potřeba vyvinout mechaniku na otevírání slunečních panelů. A je velka věc. Když se neotevřou panely pro družici, která stojí 200 milioniů, tak ji můžete odepsat.

Po dvou letech pak přišla zakázka od Thalesu. Obrátili se na Frentech a ekli, e mají zakázku od americké firmy, která potřebovala tytomechaniy pro 30 družic. Frentech a udělal asi za tři milioni di dollariů. Na tom se ukazuje, co to znamená přidaná hodnota. Materiálová hodnota tohoto zařízení je kolem tisíce dvou tisíc korun, ale důležité je to know-how.

Jednotky v globálním hospodářství potřebují tři věci, a pokud chce by Evropa samostatná, musí je mít. Jednak je potřeba mít navigaci, abyste věděli, kde jsou vaše lodě, zboží, stick. Druhou věci je Copernico. To je znalost ivotního prostředí, znalost toho, kde je jaké počasí, teplota, radiace.

Třetí věcí, a to je nejslabší stránkou Evropy, sir je komunikace. Když je někdo někde na konci světa, non come potřebuje s vámi domluvit tak, aby to nikdo neodposlouchával. A musí Evropa splnit, abyla globálním hráčem. Rusko, USA, da indie a mají.

Právě kombinací tohoto satelitového navigačního signálu a těch ostatních Kontakt dostáváte synergii. S využitím přesné navigace můžete zjednodušit stavby, controller dopravu. Snižujete tím náklady na ivotní prostředí.

Myslím, e jedna nebo dvě miliardy. Krásné na tom je, e v posledních dvou letech, když si koupíte car, tak používáte Galileo a vůbec to nevíte. V dobách, kdy se velmoci nehádaly, se podařila uzavřít dohoda o určité kompatibilitě.

Segnale (amerického) GPS, segnale (ruského) GLONASSU un segnale Galilee mají určité vlastnosti a mohou spolupracovat. Když máte slabý signál v oblasi, kde je GPS, tak si váš přijímač klidně půjčí jeden Galileo e jeden GLONASS signál a spočítá vám tu přesnost.

S GPS jsme měli 24 družic, přišel GLONASS s dalšími 24 a teď má být Galileo se 30 družicemi. A je celkem 78 družic.

Měl to být konec tohoto roku, teď ale nevím, jak přesně se na tom podepsala pandemice. Viděl bych a na polovinu příštího roku.

Dnes má agentura přes 250 lidí plus 50 národních expertů, poradců apod. Budova je dimenzována pro 350 lidí, což samozřejmě nebude stačit. Teď je určité přechodné období.

Ministerstvo financí, které je zřizovatelem budovy, už se dívá, jak by se to dalo vyřešit, ale asi to nepůjde tame než hledat novou budovu. Ale ještě se musí doladit detaily, protože GSA nám musí dat přesnou specifikaci.

Vycházíme z toho, e někdy kolem roku 2024 di už tady měl být značný nárůst a mohlo di tady být 500 nebo 600 lidí z GSA, ale k tomu navíc národní a experti, rpordní a firm.

Když to vezmu zhruba, tak ministerstvo dopravy dává do programů ESA 1.2 miliardy ak tomu 300 milioniů davá ministerstvo kolství. Ty peníze jsme vždy spotřebovali, firmy to dovedou využít.

Jestli je to hodn nebo malo, toť otázka. Ale firmy musíme začít nutit k tomu, aby také dělaly komerční zakázky e začaly se ivit samy.

Třeba Frentech už na tom pracuje. I brněnská SAB Aerospace pošilhává pošilhává po tom prodat svůj dispenser, který dovede na oběžné dráze rozdělit 50 satelliteů, evropské racketě Vega nebo třeba i do Indie. A už jsou lukrativní zakázky.

Kosmický segment je jako jedoucí vlak. Dieci pořád zrychluje. My jsme měli těstí, e se nám při pár zastávkách podařilo do něj nastoupit, a naše firmy v něm teď jsou a jednají s ostatními. eský průmysl se začal velmi dobře rozvíjet a podle mě můžeme být skutečně spokojení.

ekl bych, e v eské republice už zvládáme technologické know-how, ale budeme se muset učit space managementu. Když budeme chtít dělat svou vlastní nebo project mission, at není jen otázka technologiíí, budeme potřebovat vlastní experty.

Je to take otázka plánování a tady zkušenosti nejsou. V tom je dobré, e Výzkumný a zkušební letecký stav plánuje malé mise a učí se věci dělat.

Vojenská zpravodajská služba plánuje také projekt Golem, který se zabývá tím, e by se určité jednotky pro pozorování Země vytvořily na základě Produktů z českého průmysluho. Jedná se ale o vojenský projekt, a tak se o tom moc neví.